O letošní podzimní Camp, už poměrně tradiční závěr sezóny, byl zájem ještě větší než kdy předtím. Chvíli jsme koketovali s myšlenkou dalšího busu, ale z rúzných důvodů jsme ji nakonec radši zavrhli, přesto letos byla spousta změn. Jakých a co se dělo čtěte uvnitř. (Video z páteční party je součástí balení).
Nejmarkantnější změnou je asi nový sponzor v názvu - RB. Změna je holt život a my děkujeme firmě Norco, která stála u zrodu Campu a doposud jej podporovala a vítáme partnera nového. Díky RB měl letošní podzimní Camp několik nových “fíčur” jako večeři zdarma, elektřinu u ohniště, sníženou cenu a pro majitele RBček dokonce startoné zdarma. Ano, víkend vyvážení se snídaněmi a večeří skutečně stál velkou část jezdců Kč 0.
Další věcí, kterou jsme přidali, je samostatná AM sekce bez autobusu pod Králýkovo vedením. Moc netuším, co se v AM grupě dělo, ale doufám, že si to užili. Jeli i některý z našich tratí a třeba takový rozbahněný Boubín na mnohdy poměrně chrtích kolech, musel být celkem výživný.
Pro nás tradičně Camp začíná již v pátek odpoledne, kdy si v okolním lese hrajeme na dřevorubce, aby bylo večer so pálit. Jako první Camper zde tentokrát překvapivě není natěšený Draxík, který přijíždí až chvíli po milovníku Českých odborových drah Emilovi. I carlos trochu vyměkl a nestaví stan už v poledne;-) Má, kluk náš jeden, narozeniny, takže po jeho příjezdu následuje pokus o hobla i s autem. V campu má být tentokrát občerstvení. Má. Jenže během odpoledne přichází kluk, který nám sděluje, že nic nebude.
Lidi s tím trochu počítali, takže jedeme rychle ještě alespoň něco nakoupit a barmany pro tento večer se tedy stáváme my. Alespoň jsme přímo u zdroje;-) Během večera přijíždí celkem dost lidí (třeba ze Zlína nebo dokonce Havířova, což je fakt dálka) a zábava se rozjíždí. Atmosféru snad nasajete z partyvidea;-) My jsme se včas zbaběle vydali do teplých postýlek v Nejdku a tak si o různém exování hořčice či nočních nájezdech známé jihočesko-pražské sebranky dh chuligánů na RB truck budete muset přečíst jinde.
Ráno jsem horko těžko vylezl z vyhřáté postýlky a jede se do kempu. Zde již mezi stany drkotá zuby spousta riderů v péřovkách, většina má ještě dost zbytkáče;-) Mě rozhodně taky není nejlíp. Krátce po nás přijíždí to, na co se všichni těší nejvíc. Ano, jsou zde koláčky od Draxíkovo mámy. Paní Draxalová přiznává, že celé ty roky nám dává ráno do čaje rum. Dnes tam prý není. Nevěřím, ale stejně pár “panáků” dávám. Napadá mne myšlenka, že udělat třeba přes zimu čistě koláčkovou žranici, přijede víc lidí než na Camp. Že by námět na zimní setkání?
Pomalu dojídáme a bus od Autobusy Karlovy Vary v naší týmové zelené barvě je tu. Jedu s první skupinou, což jsou buďto čerství nebo ti odhodlanější ožralí. Osatatní mají ještě chvilku se z toho nějak dostat. Bus není našlapán až postřechu, jak jsem předpokládal, což je ale celkem dobře. Obě skupiny se vejdou tak akorát - původně měly být biky úplně všude, ale pár přihlášených na poslední chvíli patrně vzdalo.
Za první trasu jsme zvolili Rosu na Kolejích. Už rozbahněný výjezd k začátku Boubínu dává tušit, že to dneska rozhodně nebude zadarmo a taky že ne. Jedeme Boubín, kterém začíná téměř kařdá jízda, dnes poprvé, ale už teď je to motocross. Pár lidí tu jede poprvé, takže celkem často stavíme. Celkově jízda proti jarnímu Campu bohužel tak nějak postrádá flow, vleče se to. Hlavně závěrečný rovinatý Uran trail dává zejména riderům na sjezdákách celkem zabrat. Druhou tedy jedeme rovnou Myší díru - snad to půjde líp. Opět následuje bahenní koupel na Boubíně, ale je to jedno - všichni už jsou blátem dávno řádně obalení. Díra už tak rozblácená není a v rámci možností skupiny to celkem jede. Dáváme tu samou trasu i další jízdu a den končíme sjezdem z Rosy přes Vlčí trail do Hamrů. Nakonec ještě cca kilometřík výšlap po silnici do kempu (tak dlouhý, jak bylo popisováno v jiných reportech, to rozhodně není). Ke konci dne už je celkem zima, dokonce i Káťa uvažuje o druhám tričku;-) Ve srovnání s jarem o jízdu míň, ale máme toho všichni až příliš. Konec sezóny v kombinaci se zimou a nějakým tím zbytkáčem, se holt neptá.
Večer je na programu party v Hotelu Schwarz. Naše crew přijíždí poměrně brzo, ale hotel je už zaplněn dlabajícími bikery. Program začíná prezentací Čemby zústnejpovolanějšího - jejího předsedy Toma Kvasničky. Mě hodně zaujaly hlavně fotky amerických udělátek na stavbu trailů - vedete po lese stroj podobný, jako mají silničáři, a za vámi je singletrack. Paráda. Myšlenky Čemby mají poměrně ohlas - horší už to je, když posluchači zjišťují, že členství je spojeno se zaplacením členského poplatku. Následujde promítání různých - povětšinou našich - videí za rytmů raegge linoucích se z gramců našich DJs. Radši to moc nepřeháníme - přecejen včera to stačilo a jedem brzo spát.
Ráno opět super koláčky a jde se na to. Nastala lehká modifikace tratí - přidáváme Sopku, kam jedeme přes Gunter trail. Zde nastává menší zmatek, protože když spomeluju před odbočkou na Gunter, předjíždí mě Carlos a jede kamsi jinam. Všichni ho následují, protože si myslí, že zná. Nezná, za mnou budete jezdit! :o) Sopka klasika - na skocích se staví a hopsá, lidem se to líbí. Já jedu ze skály jako první na testovacím Dragstru. Za mnou Petr H. Bystřejší už tuší, co se bude dít. Nějak jedu úplně blboustopu přes šutr - už nejde jinak a musím na další, mnohem větší šutr. Zkouším to dostat pod kontrolu a rozmyslet se, kudy z toho vyjet - na skále se nedá zastavit. Další velkej šutr - teď už to mám skoro pod kontrolou. Skoro. Lehám bokem a čekám každou chvíli kontakt s Petrovou přední pneuškou. Naštěstí jsem tak mimo stopu, že i kdyby moc chtěl, letos mě nepřejede:o) Sopka klasika - na skocích se zastavuje a hopsá, lidem se to líbí. Čárys na K120 motokrosový rozjezdy, obří skoky. Každou jízdu je nahoře první Káťa. Když ji pak poslední jízdu zajíždím aspoň dolu (na biku s dvojnásobným zdvihem a na trailu, kterej mám najetej fakt o hodně víc než ona, která je tam podruhý), mám radost;-) Stejně mě nechala.
Loučíme se s přáteli - dost jich asi uvidíme až po zimě, následuje ještě krátký debriefing s Čárysem a Mórou u Stokládů, který dělá za podzimním RB Campem definitivní tečku. Díky všem sponzorům - RB, Cukrárně Draxalová a Autobusům KV, díky LČR, že nás nechali kempovat u řeky a v neposlední řadě díky všem fajn lidem, co k nám přijeli - see ya na jaře, jen coz našich kopců sleze bílý zlo.
